Líbíš se mi. A pošli peníze!

Seznamky – svět nekonečného swipování, rychlých zpráv a ještě rychlejších rozčarování. Každý, kdo tam někdy zabloudil, už se asi setkal s těmi typickými profily: tajemný cizinec s fotkou jak z katalogu, svalnatý voják na misi, nebo uhlazený podnikatel, který „hledá toho pravého“. Vítěz? Tvůj bankovní účet!

Tinder doprava, doleva – až se pletou strany

Už ani nevíme, co vlastně hledáme. Swipujeme doprava, když se nám někdo líbí, a doleva, když ne – ale když to děláme dost dlouho, začnou se nám plést strany a vlastně ani nepoznáme, koho chceme. Online seznamky z nás udělaly generaci vybíravých, nerozhodných a věčně nenasycených. Co kdyžby za tím dalším swipem byl někdo ještě lepší? Nebo aspoň někdo, kdo po prvních dvou zprávách neposílá fotku, která by měla být označená jako nevhodný obsah?

Grindr: instantní láska bez iluzí

Tam, kde Tinder ještě aspoň hraje na romantiku (nebo její levnou imitaci), jde Grindr přímo na věc. Rychlá akce, žádné dlouhé čekání, žádné zdržování. Chceš? Nechceš? Hotovo. Neříkám, že to je špatně – ale kde je prostor pro flirt, napětí, očekávání? Vypadá to, že seznamky nám ze vztahů udělaly fast food. A upřímně, často spíš drive-thru než restauraci s obsluhou.

Fake profily vládnou seznamkám

Tohle už není ani otázka – tohle je fakt. Umělá inteligence vygeneruje fotku, napíše popis a bum, nový král podvodníků je na světě. Nejhorší je, že někdy jsou ty profily až podezřele přesvědčivé. A pak to přijde…

„Líbíš se mi. Pošli mi peníze.“

Tohle je klasika. Napíše někdo, kdo vypadá jako fitness model nebo úspěšný investor s fotkami z Dubaje. Začne se tvářit, že si s tebou vytváří vztah – a pak, po několika dnech nebo týdnech nekonečných zpráv o osudové lásce, to přijde. Potřebuje peníze. Letenka za tebou, zlomená kreditka, podnikání v problémech… A když neposláš? Výhružky, slzy, drama. Těch historek už mám celou sbírku.

Co je vlastně cílem seznamovacích appek?

Mají nám pomoct najít lásku, nebo nás udržet ve věčném hledání? Jsou to algoritmy, které nás spojují s těmi nejlepšími možnostmi, nebo spíš stroje na nekonečnou samotu, kde věčně věříme, že ten další profil už bude „ten pravý“?

Možná jsme si jen zvykli, že všechno máme ihned. Jídlo, filmy, oblečení – tak proč ne vztahy? Jenže láska se nedá uspěchat, algoritmizovat a učinit z ní trh. Nebo snad ano?